Ajinomoto Stadium

Historie stadionu je úzce spjata s proměnou pozemku, na němž stojí. Místo v Čófu kdysi sloužilo jako americká vojenská základna; po jejím opuštění získala plochu metropolitní vláda Tokia a rozhodla se zde vybudovat moderní fotbalový stadion evropského střihu.

Stavba a otevření

Výstavba probíhala převážně v roce 2000 a slavnostní otevření se konalo 10. března 2001. Aréna dostala prostý oficiální název Tokyo Stadium. Od počátku byla koncipována jako sdílený domov dvou klubů: nově vzniklého FC Tokyo a tradičního týmu Tokyo Verdy (tehdy známého i pod názvy odkazujícími na Kawasaki a Tokio). Jde o jediný stadion v Japonsku, který takto dlouhodobě hostí dva profesionální kluby jako své domácí.

Přestože stánek splňoval standardy organizace FIFA, paradoxně nehostil žádný zápas mistrovství světa ve fotbale 2002, které se konalo společně v Japonsku a Jižní Koreji.

Práva na jméno

V roce 2003 se Tokyo Stadium stal vůbec prvním stadionem v Japonsku, který prodal práva na svůj název. Partnerem se stala potravinářská společnost Ajinomoto a aréna od té doby vystupuje pod komerčním jménem Ajinomoto Stadium. Sponzorská smlouva byla opakovaně prodlužována a běží dále do konce desetiletí.

Mistrovství světa v ragby 2019

Velkým mezinárodním vrcholem byl světový šampionát v ragby v roce 2019. Ajinomoto Stadium dostal mimořádnou poctu, když hostil úvodní zápas celého turnaje i řadu dalších utkání. Pro japonské sportovní publikum, které ragby objevovalo s rostoucím nadšením, šlo o jeden z klíčových stánků celého mistrovství.

Letní olympijské hry 2020

Další prestižní úkol přišel záhy. Při Letních olympijských hrách v Tokiu, kvůli pandemii odložených a uspořádaných až v roce 2021, ale stále nesoucích označení 2020, se Ajinomoto Stadium zařadil mezi klíčová sportoviště. Hostil hned tři disciplíny:

• fotbalový turnaj
• ragby ve formátu sedmičkového ragby (rugby sevens)
• moderní pětiboj

Většina soutěží se kvůli protiepidemickým opatřením odehrála bez diváků, přesto stadion potvrdil svou pozici jako jeden z pilířů tokijského olympijského programu. Po hrách se vrátil ke své každodenní roli předního fotbalového stánku metropole.

Atmosféra na Ajinomoto Stadium je dána jeho dvojí identitou. Žádný jiný velký japonský stánek nezažívá tak pravidelné střídání dvou odlišných fanouškovských kultur, které se zde po celou sezonu prolínají a soupeří o charakter stadionu.

Dvě barvy, jeden domov

FC Tokyo, klub založený teprve na přelomu tisíciletí, sem přináší modro-červené barvy a moderní, energickou kulisu velkoměstského týmu, který si rychle vybudoval širokou základnu příznivců. Tokyo Verdy naopak reprezentuje slavnou tradici japonského klubového fotbalu z 90. let; jeho zelené barvy a starší kořeny dodávají stadionu druhou, nostalgičtější tvář. Pro návštěvníka je fascinující, že tatáž tribuna může jeden víkend planout modrou a další zelenou.

Choreografie a fandění

Japonské fandění je pověstné svou organizovaností a vytrvalostí. Na Ajinomoto Stadium nechybí:

• koordinovaný zpěv a skandování řízené předzpěváky za brankami
• barevné šály, vlajky a velké choreografie napříč kotlem
• bubny a rytmické chorály udávající tempo po celých devadesát minut
• přátelská, rodinná nálada i při velké návštěvnosti

Velikost mísy a obíhající atletická dráha sice trochu zvětšují odstup mezi tribunami a trávníkem, takže akustika nedosahuje sevřenosti čistě fotbalových stadionů. Při vyprodaných derby a důležitých zápasech ligy J1 však dokáže stadion vytvořit působivou zvukovou stěnu, kterou umocňuje lehká střecha nad horními řadami.

Velké akce a kultura okolo

Stadion není jen o fotbale. Hostí ragbyové i americkofotbalové zápasy, velké koncerty a pravidelné bleší trhy, které sem lákají i návštěvníky, kteří jinak sport nesledují. Den s mezinárodním ragbyovým utkáním nebo s olympijským programem měl o poznání slavnostnější, takřka festivalový ráz než běžné ligové kolo.

Okolí a zážitek

Před zápasy se prostranství kolem stadionu plní stánky s jídlem a klubovými suvenýry. Cesta od nádraží Tobitakjú k aréně, lemovaná proudem fanoušků v klubových barvách, je sama o sobě součástí zážitku a dotváří charakteristickou předzápasovou náladu tohoto západotokijského stánku.

Ajinomoto Stadium leží ve městě Čófu na západním okraji metropolitní oblasti Tokia, přibližně 25 kilometrů od centra. Díky napojení na příměstskou železnici je ale dobře dostupný z velké části metropole.

Doprava

• Vlakem (hlavní možnost): stanice Tobitakjú (Tobitakyū) na lince Keió. Od stanice je to k bráně stadionu jen asi pětiminutová pěší cesta.
• Alternativně: stanice Tama na lince Seibu Tamagawa, odkud je to k aréně zhruba 20 minut pěšky.
• Ve dnech velkých akcí bývá veřejná doprava posílena; pořadatelé doporučují přijíždět právě vlakem, parkování u stadionu je omezené.

Areál a kapacita

Hlavní aréna pojme přibližně 49 970 diváků. Součástí komplexu jsou i menší sportoviště:

• vedlejší hřiště Aminovital Field (americký fotbal, fotbal, lakros)
• atletické hřiště AGF Field

Hrací plocha má přírodní travnatý povrch a hlavní tribuny jsou rozděleny do dvou pater, jejichž horní řady kryje lehká střecha.

Prohlídky a návštěva

• Stadion nabízí komentované prohlídky; podrobnosti a rezervace jsou dostupné na oficiálních stránkách.
• Vstupenky na zápasy FC Tokyo a Tokyo Verdy i na další akce se prodávají přes oficiální kanály klubů a stadionu.
• V okolí arény a před nádražím Tobitakjú jsou v zápasové dny stánky s občerstvením a suvenýry.

Díky kombinaci snadné dostupnosti, velké kapacity a pestrého programu od ligového fotbalu přes ragby až po koncerty a bleší trhy patří Ajinomoto Stadium k nejvšestrannějším sportovním stánkům v Tokiu.